Díky dotačnímu programu Jihomoravského kraje DO SVĚTA! 2024 navštívila dvacítka našich žáků a žákyň partnerskou školu v nizozemském Utrechtu.
V průběhu loňského roku jsme se dozvěděli o podmínkách dotačního programu DO SVĚTA!, vytipovali si několik středních škol v Utrechtu, navázali jsme kontakt s jednou z nich a dostalo se nám pozvání k návštěvě. Současně jsme také usilovali o to, aby účastnice a účastníci týdenní exkurze lépe poznali Nizozemsko a seznámili se s významným odvětvím tamního hospodářství, totiž s pěstováním a exportem květin.
Dotační program nám umožnil pronajmout si na celou dobu exkurze autobus. Rozhodli jsme se pro noční přejezd, abychom v pondělí ráno byli v Utrechtu a mohli připravenému programu věnovat plných pět dní. Proto jsme se sešli v neděli v 19 hodin a vydali se na cestu.
Ubytování jsme zajistili v malém hotýlku v šedesátitisícovém městě Zeist, které bezprostředně sousedí s hlavním městem stejnojmenné provincie Utrecht. Byla to dobrá volba, jelikož jsme bydleli v široké ulici plné obchodů, provozoven a menších restaurací, ale s nízkou frekvencí automobilové dopravy – o to více se venku pod okny míhalo cyklistů.
Po příjezdu jsme si u recepce odložili zavazadla a hned se vrátili na palubu našeho autobusu, který nás svezl do města Utrecht, ale pak se již přemístil na parkoviště k povinné přestávce, protože cesta z Česka byla dlouhá. Pro nás to znamenalo, že se po zbytek dne musíme spolehnout na místní dopravu, což se ukázalo být zcela pohodlné a nekomplikované. Při nástupu do autobusu nebo tramvaje stačí pípnout platební kartu a při výstupu se zase odpípnout – podobně jako to funguje u nás v Brně. Bez ohledu na to, že v Utrechtu se 60 % všech cest po městě odehrává na kole, funguje městská hromadná doprava skvěle, linky mají krátké intervaly a nenabírají zpoždění. Samotné jádro města pak představuje emisní zónu, do níž mají vozidla se spalovacími motory vjezd zakázán. Žasli jsme nad moderním nádražím, na nějž navazuje parkovací dům pro 12 500 jízdních kol. Překvapivým zjištěním byl fakt, že přilbu měl na hlavě nanejvýš jeden cyklista ze sta.
Dopoledne jsme využili k načerpání prvních dojmů z Utrechtu, k pozdním snídaním či časným obědům a již brzy jsme zase měli sraz na hlavním nádraží, odkud jsme s jedním přestupem zamířili na prohlídku hradu Casteel de Haar. Tuto atraktivní památku s krásným rozlehlým parkem jsme vytipovali jako vhodný úvod programu díky motivačním dopisům, které jsme od potenciálních účastníků vybírali již na jaře, a jejichž dílčím bodem bylo uvést, co by daný zájemce nebo zájemkyně chtěli v Utrechtu a okolí navštívit. Hrad se nachází na venkově, je obklopen vodními plochami a kanály, pastvinami a poli, to vše v nadmořské výšce 0–4 metry. Jedná se o reprezentativní šlechtické sídlo s bohatě vybavenými interiéry.
Po návštěvě hradu jsme se pěšky vydali na autobus do místní části Vleuten, trasa měřila asi tři kilometry, nikam jsme nepospíchali a se zájmem jsme se rozhlíželi po domech v úhledné rezidenční čtvrti, kam turisté běžně nezavítají. S jedním přestupem na hlavním nádraží v Utrechtu jsme se přesunuli do hotelu a šli brzy spát, jelikož noční cesta a celodenní putování byly náročné. Někteří během dne ušli více než dvacet tisíc kroků.
V úterý 24. 9. nás čekala návštěva partnerské školy Leidsche Rijn College. Ta však byla domluvená na 13 hodin, proto jsme dopoledne strávili v centru Utrechtu a ke škole ležící ve zcela nové čtvrti vystavěné po roce 2000 jsme se přemístili městskou dopravou až po dvanácté hodině.
Jedná se o velkou střední školu otevřenou v roce 2004, navštěvuje ji 1800 žáků ve věku 11 až 19 let. Sídlí v moderní budově s prostorným atriem, zaujalo nás také moderní sportovní zázemí a pochopitelně nezbytné obří parkoviště kol před školou.
Ve škole se nás ujal učitel francouzštiny Menno van Wiggen, který byl zároveň naším průvodcem po budově. Setkali jsme se i s vedením školy a zkoušeli zjistit co nejvíce o tom, jak probíhá výuka a jaké jsou hlavní odlišnosti. Vyučovací hodina například trvá nikoliv 45 ale 60 minut. Výuka probíhá v delších časových blocích, často bez přestávky. Běžný počet žáků ve třídě je o něco nižší než u nás, 30 žáků a více je spíše výjimkou. Část předmětů je volitelná, a to už i v nižších ročnících, takže žáci mají možnost se více zaměřit na to, co je baví a v čem se chtějí rozvíjet. Žáci v nižších ročnících mají k dispozici tablety, které používají při výuce, naopak nesmějí používat mobily. Učitelé se během přestávek zdržují všichni v jedné velké sborovně.
Po prohlídce školy jsme měli hodinu němčiny společně s místní třídou. V zájmu rychlého prolomení ledu jsme domácím rozdali přivezené kofoly a fidorky a hodina začala dvěma krátkými, svižnými kvízy v Kahootu vedenými v němčině, v nichž Nizozemci odpovídali na otázky týkající se Česka a naši žáci na otázky o Nizozemsku. Po kvízech dvě naše žákyně vtipnou formou představily Jihomoravský kraj a v poslední části hodiny probíhala interview mezi žáky, protože první návštěva nizozemské střední školy s sebou přinesla mnoho různých otázek.
Následovala hodina fyziky s jinou třídou, která s námi spolupracovala s naprostou samozřejmostí a během chvilky jsme sestavili jazykově smíšené dvojice. Jednalo se o praktické cvičení z oblasti kinetické a potenciální energie s měřením, zápisem, výpočtem a grafem, to vše v angličtině.
Po programu ve škole jsme stihli ještě pro ten den poslední výstup na 112 metrů vysokou věž Domtoren. Šli jsme s průvodcem, a tak jsme se dozvěděli další zajímavosti o Utrechtu. Po kratším rozchodu jsme se shromáždili a odebrali se mimo historické centrum na sraz s naším autobusem, který nás odvezl k hotelu. Výhodou ubytování byl i supermarket na protější straně ulice, kde jsme vždy spolehlivě doplnili zásoby, jelikož v hotelu jsme měli jen snídaně.
Středa 25. 9.
Vzhledem k ekonomickému zaměření naší školy jsme nemohli opomenout významné odvětví ekonomiky, v němž Nizozemsko dominuje, a vydali jsme se na exkurzi do Aalsmeeru na květinovou burzu FloraHolland, jejíž roční obrat dosahuje 5 miliard euro. Obchodování probíhá v ranních hodinách, proto jsme od hotelu vyjížděli již v 7:20. V návštěvnickém centru jsme se setkali s průvodkyní, která nám rozdala sluchátka propojená s jejím mikrofonem, protože v hale je hluk. Celý objekt zaujímá plochu 999 000 m2 a jedná se o největší obchodní budovu na světě. My jsme se vydali po kilometr dlouhé lávce táhnoucí se pod střechou haly, poslouchali jsme podrobný výklad a sledovali stovky elektrických vozíků míhajících se pod námi. V tu dobu byly aukce již ukončené a zaměstnanci FloryHolland kompletovali objednávky kupujících. Vzhledem k tomu, že řezané květiny jsou obchodním artiklem s krátkou životností, musí se jejich prodej a doprava odehrávat rychle a plynule a my jsme v úžasu přihlíželi zdánlivému zmatku a obdivovali statisíce květin všude v našem dohledu. Ačkoliv jsme po lávce ušli kilometr tam a kilometr zpátky, viděli jsme pouze desetinu aalsmeerské květinové burzy.
Z Aalsmeeru jsme přejeli ke stanici metra na okraji Amsterdamu, což byla rychlejší varianta dopravy než snažit se prodrat do centra autobusem. Na hlavním náměstí před královským palácem jsme si dali rozchod na jídlo a individuální procházky po centru města a setkali jsme se o dvě hodiny později, když nadešel čas na návštěvu muzea Rijksmuseum, v němž jsme spatřili mimo jiné Rembrandtovu Noční hlídku, díla od Van Gogha, Vermeera a dalších holandských mistrů.
Dalším společným bodem programu byla plavba po kanálech. Měli jsme loď sami pro sebe, samozřejmostí byl výklad v angličtině, takže jsme měli přehled o všech zajímavostech, které jsme míjeli. Poté jsme se metrem přesunuli na sraz s naším autobusem a před devátou hodinou jsme byli opět v Zeistu.
Čtvrtek 26. 9.
Ve čtvrtek jsme vyrazili na celodenní výlet do měst Delft a Haag, což nám předem doporučil učitel z partnerské školy, pan Menno van Wiggen. V Delftu jsme navštívili muzeum Prinsenhof s expozicí věnovanou historii Nizozemska a Vilému Oranžskému, delftskému porcelánu a starým holandským mistrům. Po muzeu jsme opět měli čas na individuální procházku po centru města, které je druhým nejvyhledávanějším turistickým cílem v Nizozemsku, ale v době naší návštěvy působilo mnohem poklidnějším a uspořádanějším dojmem než frekventovaný Amsterdam. Všude jsme naráželi na odkazy na malíře Vermeera.
Po celou dobu zahraniční exkurze jsme měli štěstí na počasí, což fungovalo i ve čtvrtek odpoledne a intenzivní déšť doprovázený větrem se přes nás přehnal přesně v době, kdy jsme seděli v autobuse do Haagu. Centrum města jsme viděli jen z autobusu, protože jsme mířili do městské části Scheveningen, kde jsme vystoupili, přešli přes písčité duny a ocitli se na široké písčité pláži u Severního moře. V tu chvíli jako na zavolanou opět vysvitlo slunce, většina účastníků a účastnic si vyhrnula nohavice a vydala se brouzdat do vln. Prošli jsme se po dlouhém promenádním molu, na jehož konci se nachází kasino a obří vyhlídkové kolo, a v dálce sledovali nákladní lodě mířící do Rotterdamu. Večer jsme v pořádku dorazili do hotelu.
Pátek 27. 9.
Dopoledne jsme se sbalili, provedli jsme reflexi exkurze, vyměnili si zpětnou vazbu a vyrazili na zpáteční cestu. Zastavili jsme se v Münsteru, kde jsme navštívili zoologickou zahradu Allwetterzoo vyznačující se mimořádně dobrými podmínkami pro chovaná zvířata a angažující se celosvětově v ochranářských a chovných programech ohrožených druhů. Poté nám zbyl čas také na krátkou procházku po historickém centru města Münster.
V sobotu v brzkých ranních hodinách jsme přijeli do Brna.
Program exkurze byl pestrý, věnovali jsme se mnoha tématům (export květin, obchodování na květinové burze, výuka přírodních věd a jazyků na partnerské škole, ochrana životního prostředí, historie, umění, turistický ruch), současně jsme měli dostatek možností posoudit fungování dopravní infrastruktury velkoměsta i menšího města a díky spolupráci s domácími žáky si všichni bez výjimky prověřili své komunikační dovednosti v angličtině. Zástupci našeho ekonomického lycea pak získali celou řadu námětů na témata svých maturitních prací. Nizozemským kolegům jsme kladli na srdce, že je v budoucnu rádi přivítáme v Brně, což jim hodláme i nadále připomínat. Zúčastnění žáci a žákyně svým vystupováním skvěle reprezentovali naši školu i Českou republiku. Pedagogický doprovod tvořili T. Butala, R. Tetek a L. Zouhar.
Galerie
